Roxette.cz
Extra & Special
Informace
Krátké zprávy
En Händig Man - Demos
1 Švédský Son of a Plumber (Syn instalatéra – pozn. překl.)
Dostali jsme se až k EHM, desce, která vyšla v roce 2007. Když se trošku vrátíme, vydal jsi desku Mazarin, první švédskou sólovou desku po 18 letech, ta teda vyšla v roce 2003, a potom následovala deska Gyllene Tider Finn fem fel (Najdi pět chyb – pozn. překl.). Pak jsi vydal desku pod přezdívkou SOAP, tam jsi se ponořil hluboko zpět do popu 60tých, 70tých let. Všechny tři desky byly natočeny ve studiu Christoffera L. Aerosol Grey Machine studio. A tím se dostáváme až do podzimu 2006, kdy jsi měl opět nápad na novou švédskou desku.
To je pravda. Byly to tři intenzivní roky. Pořád jsem koncertoval a měl s tím vším velký úspěch. Deska SOAP byla ohromující, bylo to pro mě velké dobrodružství. Dovolil jsem si popustit uzdu fantazii. Vlastně jsem pro tu desku netočil ani žádná dema, všechno se psalo a tvořilo přímo ve studiu. S těmi, co zrovna byli po ruce. A to pro mě není typické. Ale bylo to obrovsky uvolňující a dopadlo to velmi dobře. Myslím, že to je hodně o sebevědomí. Ani jsem si nemyslel, že to umím. Vždycky jsem byl takový, že jsem chtěl mít něco jako hůlku, o kterou se mohu opírat. Nějaký šestý smysl, který by mi řekl, co je dobře a co špatně. Ale právě při natáčení SOAP to bylo naopak. Tam nebylo nic dobré nebo špatné. Vlastně ta deska vznikla tak, že jsem si koupil první iPod a začal si převádět svoji sbírku desek do něj. A tehdy jsem si vzpomněl na všechny ty fantastické desky, které jsem poslouchal. Na kterých jsem vyrůstal. Prostě jsem chtěl jenom udělat desku, co by vzdala hold té éře. Takže SOAP byla opravdu skvělá deska už při nahrávání. A taky se pak dobře poslouchala. Rozhodl jsem se tenkrát z minuty na minutu, že ji natočím. Měl jsem pak pocit, že to je taková až hloupá deska. Skoro jako by byla moje první. Hezký způsob, jak obalamutit sám sebe. A byla také velmi atraktivní. Potom přišel EHM a ani nevím proč, prostě jsem najednou zase začal nahrávat dema. Možná taky hrálo roli, že to bylo ve švédštině. Chtěl jsem mít kontrolu nad svými texty. Když píšu švédsky, je to úplně jiná záležitost, než když píšu anglicky. Asi jsem chtěl zas dělat na něčem, co bych si poslechl, mohl vylepšovat a změnit. Hlavně pilovat texty, to byl asi hlavní důvod. Já, Clarence Öfwerman a Christoffer Lundquist jsme byli producenti. Naše ambice byla vlastně udělat něco jako švédskou verzi SOAP, a to je poznat i v produkci samotné. Je to takové nepořádné, rozlítané, jako v 70tých letech, není to zrovna hi-tec nahrávka.
2 To nejlepší
Vraťme se ještě do doby, kdy jsi ty písničky napsal. Hodně dem jsi natočil v létě. V červnu, červenci a srpnu (Juni, Juli, Augusti – narážka na písničku Gyllene Tider – pozn. překl.) roku 2006. Složil jsi je na jaře a začátkem léta. Měl jsi už tehdy v úmyslu nahrát tuhle desku jako švédskou verzi SOAP? Nebo tě to napadlo později?
Ne, později ne. Chtěli jsme udělat švédský SOAP. Ale i tak je velký rozdíl mezi EHM a SOAP, a to v tom, že EHM se automaticky stal následovníkem desky Mazarin. Toho se prodalo téměř půl milionu ve Švédsku a je jasné, že jsem byl pod tlakem. I když já se tím moc ovlivnit nenechám, nenechám se tím rozhodit, ale i tak jsem cítil, že je to důležitější deska než SOAP. Z čistě obchodního hlediska to bylo jasné. Potřeboval jsem natočit dobrou švédskou desku víc, než stvořit švédskou verzi SOAP.
Takže jsi měl SOAP ve švédštině a ostatní viděli Mazarin II.
Jo :-D Ty jsi jako novinář z Hlavních zpráv (Aktuellt ve Švédsku – pozn. překl.). Ale jo, tak nějak. Prostě to tak bylo.
A kdy tě napadaly ty písničky? Mám na mysli třeba „Pratar med min müsli“ (Bavím se se svým müsli – pozn. překl.) a „Jag skulle vilja tänka en underbar tanke“ (Chtěl bych myslet na něco hezkého – pozn. překl.). Když píšeš, máš v hlavě nějakou představu, jak by to mělo vypadat?
Chtěl jsem udělat něco švédského, něco bez prestiže. Něco skromného jako bylo SOAP. Ale zkusit to vyjádřit švédsky. Zároveň jsem si samozřejmě přál udělat desku s takovou silou, jako měl Mazarin. Co se mu vyrovná, co lidi ocení stejně. Když má deska opravdu velký úspěch, je to pro mě to nejlepší vysvědčení, co můžu dostat. Potom se totiž dotýká velkého počtu lidí. Takže mi šlo o to zasáhnout co nejširší okruh, ale po svém. Myslím si, že na EHM je dobrých písniček skoro stejně jako na Mazarinu. Jen někdo říká, že není tak „osobní“ jako Mazarin. Mazarin vyšel v době, kdy ode mě nikdo nic neočekával. Ale EHM lidi poslouchali, až když byl Mazarin na světě.
Takže trochu frustrující prožitek díky tomu, že byl Mazarin tak hodně úspěšný.
Mazarin byl něco jako duch. Ale myslím, že na EHM je spousta písniček, které považuji za to nejlepší, co jsem kdy udělal. Např. „Om du kommer ihåg“ (Když si vzpomeneš – pozn. překl.) je podle mě krásná nenápadná písnička. „TomTom“ jsem měl vždycky rád, byl to z té desky Clarencův a Christoffův favorit. Titulní písnička byla tak nějak samozřejmá. V červenci 2006 jsem tady v Tits&Ass Studiu nahrál demo. Ale pak to byl velký problém natočit na desku. Měli jsme několik verzí a pořád to nebylo ono. Znělo to jako Robin Robertson a to se mi vůbec nelíbilo, ale Christofferovi a Clarencovi jo. A tak jsme ji nahrávali pořád dokola.
A nemělo to být právě naopak. Aby EHM mělo zvuk hodně odlišný od Mazarinu?
Ano, asi to tak mělo být. Ale to nebyl směr, kterým jsem chtěl jít. To už by nebyl můj styl, bylo by mi to vzdálené.
3 Rozdíl
Na rozdíl od Mazarinu je na EHM několik písniček, jako např. „Fru Nordin“ (Paní Nordin – pozn. překl.) nebo „Våldsamt stillsamt“ (Násilně potichu – pozn. překl.), co by mohly fungovat i s Gyllene Tider. A to ale vůbec nebylo záměrné. Na Mazarinu nebyla žádná taková. Třeba poslední písnička na desce, „Min hälsning“ (Můj pozdrav – pozn. překl.). Tu jsem napsal ještě v 70tých letech. Je strašně stará, původně pro GT. Jen jsem ji přepsal. A stejně tak „Trött“ (Unavený – pozn. překl.) na EHM. Tu jsem napsal přesně po turné GT. Takže ta taky zní hodně jako oni. Nakonec to byl takový mišmaš. „Om jag vetat då vad jag vet nu“ (Kdybych tehdy věděl, co vím teď – pozn. překl.) jsem složil pro Roxette.
4 Vzbudím se trhnutím
Titul písniček jako „Pratar med min müsli“ (Bavím se se svým müsli – pozn. překl.). Kdes na to přišel? Zní to jak z jiného vesmíru.
No jasně. Já fakt nevím, odkud to mám. Ale ten text se mi vždycky líbil. Je jiný a přesto stejný. Ale někdy to tak je. Sedíš a máš pocit, že se bavíš se svým müsli. No to je možná trošku moc. Ale pak jsem se zasnil třeba v „Jag skulle vilja tänka en underbar tanke“ (Chtěl bych myslet na něco hezkého – pozn. překl.), ta se původně jmenovala „Vaknar med ett ryck“ (Probudím se trhnutím – pozn. překl.).
Kdys ji složil?
Ty jo, kdy to bylo? Můžu se podívat do počítače, počkej. Hudbu jsem poprvé napsal v květnu 2003. V podstatě hned jak jsem dokončil Mazarin. A právě proto ti možná připadá, jako by patřila na Mazarin. Ale potom jsem text přepsal několikrát a vznikla ta verze, kterou známe. V červnu 2006, v době, kdy byl stále v kurzu Mazarin. Možná to je v ní slyšet.
5 Gyllene & Roxette
Když si to tedy shrneme. Cítím z toho alba EHM určitou frustraci. Složil jsi písničky a měl velké ambice. Ale vlastně se očekávání nikdy nenaplnila, mám si to tak vysvětlit?
Určitým způsobem máš možná pravdu. Ale možná je to i tím, že deska není tak přímočará, jako byl Mazarin. Mazarin byl jednostranně zaměřený. Ale jak k tomu tenkrát došlo, to už si nepamatuju. Možná to bylo tím, že jsme poprvé nahrávali v Christofferově studiu nebo že byl poprvé producentem mé desky. Možná jsme měli i lepší písničky, nevím. EHM se naproti tomu zdá hodně různorodý, trošku Gyllene Tider, trošku Roxette a trošku Mazarinu. Každý si v tom najde něco. Ale stejně skončil tak trochu ve stínu Mazarinu. Obal na EHM dělal stejně jako na Mazarin Anton Corbijn. Možná to bylo až moc podobné. Zkoušeli jsme navázat, ale zas ne až tak moc. Těžko se to dá analyzovat. Ale proč se tím zabývat, když si můžeme poslechnout dema? :)
Trvalý odkaz: https://www.roxette.cz/article1197.html