Roxette.cz

Bylo to tuto zimu. Perův mobil zazvonil.

"Nazdar, Marie. Roxette mají tento rok dvacáté výročí. Jsi pro to něco podniknout?", ozvalo se ze sluchátka.

Per byl zaskočen.

Po Mariině nemoci už Roxette pro něj neměli takovou prioritu. Věc Roxette byla odložena, nicméně stále otevřená. Většina toho jak Per nyní Roxette vnímal, byla o pocitech Marie, o tom, jak se cítí, co chce a na co má sílu. Už proto na ni nechtěl tlačit.

Mariin telefonát a síla její vůle rozhodla o tom, že si Per sedl a napsal dvě nové skladby Roxette, které se objeví na novinkovém greatest hits albu, které vychází již za pár dnů.

Mariina vůle měla nezpochybnitelnou důležitost na vzniku pop rockového dua, které na přelomu osmdesátých a devadesátých let dobylo snad všechny hitparády světa.

"Ve středu zájmu byla v té době má kariéra. Když Per přišel s nápadem společného singlu, byla moje třetí sólová deska na spadnutí.", říká Marie.

V té samé době byla Perova kariéra, když ne pryč, tak tedy alespoň za svým horizontem. Gyllene Tider se rozpadli, Perova sólová alba byla propadáky, potřeboval novou smlouvu a v hudební branži o něj nebyl zájem. Per si uvědomoval, že se blíží doba, kdy pocítí i takové maličkosti jako je placení nájmu.

Mariin sólový úspěch a její naprosto odlišný hudební styl byl pro lidi z jejího okolí důvodem, proč ji všemožně varovali před spoluprácí s tímhle přerostlým a zapomenutým idolem náctiletých slečen. Říkali, že tím ohrožuje vše, co zatím vybudovala. Že si může zničit celou kariéru.

Ale její touha po něčem novém, vzrušujícím, po proražení na mezinárodní hudební trh, to bylo silnější. Pera znala již spoustu let a věděla jaký skutečně je. Pár, nicméně vysoce postavených lidí z hudební branže ji naopak ve spolupráci povzbuzovalo. Souhlasila.

Vypadá to, že Marie projevila spoustu odvahy.

"Ano, ale já jsem odvážná. Odvážná a poměrně silná. Dokázala jsem, že jsem.", říká Marie s úsměvem a pozvedá paže, aby tak zdůraznila váhu svých slov.

Počet poskytnutých rozhovorů je exkluzivně malý. Jsme v "Pokoji Roxette" v budově ředitelství EMI ve stockholmské čtvrti Östermalm. Zdi jsou tu posety oceněními, platinovými deskami a plaketami. Per se před focením přepudruje, Marie se fotí tak, jak přišla. Mluví pomalu a zamyšleně, s odpověďmi váhá, ale v detailech je přesná jako nůž. Uplynuly čtyři roky od její nemoci a změnily její život tím nejbrutálnějším způsobem.

Dnes má Marie co se nemoci týče opět "čistý účet", ale nemoc na ni zanechala následky. A nejen na duši. Dnes již Marie neplýtvá energií, a ve všem co dělá, musí být touha a radost. Jako v obnovení spolupráce s Perem, s Roxette.

"Pro mě bylo samozřejmé oslavit naše výročí s něčím novým. Je to pro naše fanoušky, naše neuvěřitelné fanoušky z celého světa, kteří nás vždy, především v období mé tvrdé zkoušky, podporovali a přinášeli nám tolik radosti. Bez této pomoci bychom to nikdy nedokázali. Nikdy.", říká Marie.

Původně to byla jen skladba se švédským textem. Jmenovala se "Svarta glas" (Černé brýle) a byla napsána pro švédskou zpěvačku Pernillu Wahlgren. Ta ji však odmítla. Per ji tedy přepracoval, přeložil do angličtiny, a na světě byl první singl Roxette "Neverending Love". Kvůli případnému neúspěchu skladby a zabránění ostudy tak na obalu singlu byla místo fotografie Pera a Marie jen fotografie z padesátých let a titulek Roxette. Osud projektu Roxette byl tedy ve svých plenkách velmi nejistý.

Zbytek je příběh dvou švédských hudebníků, kteří na své cestě za úspěchem prodali na 50 miliónu desek, čtyřikrát dobyli americkou Billboard Chart a v době své slávy hrávali před milióny fanoušků. Navzdory všemu tomu úspěchu během nejhektičtějších let tady pořád byl určitý stupeň pokory.

"Tolikrát jsem se štípal do rukou. Stejně jako mnoho dalších skladatelů. Bláznů, kteří sedí doma, skládají jen tak pro radost, berou to jako terapii, aniž by dopředu věděli, jestli o jejich výtvory tam venku vůbec někdo stojí."

"Pamatuju se, kdy mi poprvé došlo, že jsme opravdu známí. Bylo to, když Mick Jagger okomentoval nějakou hitparádu slovy, že jen Roxette prodávají více alb. V tu chvíli si říkáš, wow, on nás zná. Stejný pocit jsem měl, když jsem na nějakém předávání cen v Londýně obrdžel cenu stejný den, jako Ray Davies z The Kinks. Je to obrovský pocit, téměř neuvěřitelný.", říká Per.

Od začátku byli Per a Marie jakoby z jiných planet. Marie progresivní, novátorská holka, Per takový podivný pop týpek.

"Byla to láska k obyčejným lidem, kteří se k nám připojovali. Faktem je, že jsme už od počátku cítili respekt k radám a pocitům tomo druhého. Bylo to něco, co se za ty roky rozvinulo a co by nemohlo fungovat, kdyby za tím vším nebylo tolik srandy a radosti. Bylo tu pár náročných let koncertování a propagování alb a singlů a vždy to nebylo jen snadné a zábavné. Ale vždy jsme byli schopni podpořit jeden druhého, darovat smích nebo útěchu. Posílilo to naše přátelství a umožnilo nám tak dlouho vydržet.", vysvětluje Marie.

Po všech těch hitech, oba stále mají svého favorita.

"The Look. Skvěle se hraje naživo. Tohle byla skladba, která nám dala zvuk a díky níž jsme v USA chytili vítr do plachet. To byla skladba, která nám po tom všem dokázala, že to může fungovat."

Bodoucnost Roxette stále není napsaná.

"Myslím, že by se nikdy nemělo říkat nikdy. Ale Roxette nejsou stroj, který vypnete. Jestli chceme natočit nějaké další album, musíme být neuvěřitelně odhodlaní, pokud ne, nemůže to fungovat. Takže uvidíme. Dlouhá turné, proma a zážitky z hokejovvých arén... všechny tyhle pocity už máme za sebou.", uzavírá Per.

Zdroj: http://www.roxroom.wz.cz, http://www.gp.se/gp/jsp/Crosslink.jsp?d=286&a=301355

Trvalý odkaz: https://www.roxette.cz/article874.html